Anglický bulldog

Anglický bulldog 
Buldok

Historie tohoto anglického národního plemene je dlouhá a vlastní původ shodný s mastify. Všichni staří autoři jsou jednotní v tom, že buldok je zmenšená forma mastifa, jehož historie platí tedy analogicky i pro buldoky, až do zřetelného oddělení obou plemen.
První zmínku o buldocích můžeme najít v Anglii již v ranném středověku, kde hráli svou významnou úlohu v pochybné lidové zábavě zvanou - bull – baiting -  zápasy psů s býky.

Zápasům s býky předcházelo zápasení psů s medvědy, vlky, později i s dováženými lvi. K bojům s těmito zvířaty byla dávána přednost zvířatům konstitučně větším a silnějším - typu mastifa, pro boj s býky byl vhodnější menší a hbitější pes - typu buldoka, který měl býka pouze štvát, uchopit a pevně držet za mulec. 
Roku 1835 byly zápasy se zvířaty v Anglii zákonem zakázány a tak se chov buldoků pomalu vytrácel a snad by i pes s pověstí rváče zmizel docela, nebýt pánů Bena Whiteho – obchodníka s dobytkem a Billa Georgeho, kteří se stali průkopníky novodobého chovu buldoků a zasadili se významně na jeho záchraně a obnově jeho ztracené popularity. Tentokrát však jako psa společenského. 
Tolik velmi krátce k historii.

A jaký je buldok dnes? K popisu použiji slov z knihy Václava Fuchse z roku 1903, neboť není lepšího a výstižnějšího popisu. Kniha stará více, jak 100 let skýtá mnoho rozborů a popisů různých plemen. Bulldog, co do věcného popisu povahy a exteriéru, nezaznamenal od těch dob výrazných změn. Změny nastaly především v pohledu chovatelů na dnešní psy, na jednotlivé plemenné znaky a ve výkladu standardu obecně. V oblibě jsou o mnoho více psi " předimenzovaní," než bývali před 100 lety, s plemennými znaky mnohdy tak výraznými a silně vyjádřenými, že je to dnes, bohužel, na úkor jejich zdraví.

Angličtí buldoci z roku 1900 a anglický buldok v roce 2000. Přestože je dnešní buldok velmi krásný, je zcela patrné, kam se chov např. v utváření hlavy, délce nosu..atd. ubírá. Standard plemene povoluje všechny barvy srsti kromě šedé, černé a černé s pálením

(Václav Fuchs, 1903) 
Nyní, bohudík, již slouží bulldogové k účelům zcela mírumilovným a jsou tak dalece zušlechtěni, že vzdor hroznému a strach budícímu vzezření, není nad bulldogy v pravdě psa dobráčtějšího, na jehož tvrdé lebce a zavalitém hřbetu možno, jak se říká i „dříví štípati!“  A co do věrnosti, již chová bulldog k svému pánu, stačí si jen vzpomenout dojemné oddanosti bulldoga „ Džoka“ našeho Karla Havlíčka Borovského, za kterého věrný „ Džok“ obětoval ve chvílích nebezpečí život svůj.
Pravý bulldog je silný, srdnatý pes, znamenitý hlídač, který přes své odhodlané vzezření je zcela dobrácké a roztomilé povahy.

Moderní bulldog je jakožto zvíře podivného groteskního půvabu vskutku nejapartnějším druhem psím. Všecko na něm je originelní, zvláštní, neobyčejné!
Plemenné znaky vykazují všeobecné vzezření bulldoga čistokrevného, pravého anglického, jako zjev hladkosrstého, zavalitého psa, poněkud nízké, ale široké, mocné, sražené postavy. Hlava je v poměru k velikosti psa nápadně těžká a objemná, obličej, ale neobyčejně krátký. Tlama velmi široká, tupá a vzhůru čnějící. Svrchní rty široké a tlusté, tak hluboko svislé, že hledíme – li ze strany, dolní čelist úplně zakrývají. Když pak hledíme z předu, jsou jimi zuby zcela zakryty, takže  má – li pravý čistokrevný bulldog anglický tlamu zavřenou, nesmějí mu být zuby vůbec viděti.
Údy svalovité, silné, široce rozložené, běhy přední kratší, než zadní a celkový ráz bulldoga budí dojem odhodlanosti, sily a pohyblivosti.
Co se nás týče,  můžeme chov čistokrevných anglických bulldogů s dobrým svědomím doporučiti, neboť nelze nalézt nad ně věrnější přátele a strážce dítek, kteří by si tak trpělivě všecky rozmary dětí dali líbiti.

Standard

Standard FCI č.149 ze dne 01.10.1992 - Buldok

Země původu:
Velká Británie

CELKOVÝ VZHLED:
krátkosrstý, podsaditý, spíše hluboko posazený, široce stavěný, silný a kompaktní. Masivní hlava, v poměru k tělu poněkud veliká. Žádný ze znaků nesmí dominovat tak, aby byla narušena celková vyváženost, nebo aby se zdála nepříznivě ovlivněna pohyblivost psa. Obličejová partie krátká, tlama široká, tupá a směřuje nahoru. Trup krátký, dobře svázaný, silné končetiny, dobře osvalené a v silné kondici. Pánevní končetina vysoká a silná, ale ve srovnání s těžkou hrudní končetinou působí poněkud lehčeji. Feny nejsou tak velkého rámce a silně vyvinuté, jako psi.

CHARAKTERISTIKA:
působí dojmem rozhodnosti, síly a aktivity.

POVAHA: 
pozorná, smělá, odvážná, věrná, spolehlivá, divokého vzhledu, ale milé povahy.

HLAVA A LEBKA: 
objem hlavy velký (měřeno před ušima), odpovídá přibližně kohoutkové výšce psa. Při pohledu zepředu se zdá hlava od čelisti až po temeno velmi vysoká, ale i široká a hranatá. Vedle očí prostorné, dobře zaoblené líce. Při pohledu z boku se hlava jeví od týlu až ke špičce čenichu velmi vysoká a krátká. Čelo ploché, volné záhyby kůže na a kolem hlavy, nejsou však ani příliš silně vyvinuté, ani nesmí překrývat obličej. Lebeční kosti vyjádřené, široké, kvadratické a vysoké; hluboká a široká rýha mezi očima. Od stopu probíhá až ke středu temene široká a hluboká čelní rýha, která je hmatatelná až k týlnímu hrbolu. Obličejová partie od přední strany lícních kostí až po špičku čenichu krátká, s kožními záhyby. Tlama krátká, široká, obrácená vzhůru a od koutku oka až po koutek pysků velmi hluboká. Nos a nosní otvory velké, široké a černé, nikdy ne játrové, červené ani hnědé. Špička nosu je posazena dozadu směrem k očím. Vzdálenost od vnitřního koutku oka (nebo od středu stopu)až ke špičce nosu nepřesahuje vzdálenost špičky nosu k okraji dolního pysku. Nosní otvory jsou velké a široce otevřené, oddělené svislou výraznou rovnou rýhou uprostřed. Pysky jsou silné, široké, visící a velmi hluboké, po stranách zcela překrývají dolní čelist, ne však vpředu; tam musí pysky dosahovat až k dolnímu pysku a zcela překrývat zuby. Čelist široká, masivní a hranatá. Délka dolní čelisti výrazně přesahuje horní čelist a tvoří dobrý oblouk. Při pohledu zepředu musí být různé partie obličejové části hlavy vyvážené vůči myšlené ose.

OČI: 
při pohledu zepředu dobře a hluboko usazeny v lebce, v dobré vzdálenosti od uší. Oči a stop jsou v přímce, v pravém úhlu k čelní rýze. Oči jsou široce posazeny, vnější koutky očí však nepřesahují vnější linii lící. Jsou kulaté, přiměřené velikosti, nejsou ani příliš zapadlé, ani příliš vystupující. Barva očí je velmi tmavá - téměř černá. Dívá-li se pes kupředu, nesmí být vidět bělmo.

UŠI:
vysoko posazené, takže při pohledu zepředu tvoří přední okraj uší pokračování vnější linie temene hlavy v jejím nejvyšším bodě. Uši by měly být posazené co nejdále a vysoko nad očima a pokud možno co nejdále od očí. Malé a tenké. "Růžové" uši jsou správné, to znamená na zadní straně ohnuté dovnitř a dozadu složené. Horní a přední okraj uší padá ven a dozadu, vnitřek ušního boltce je částečně vidět.

SKUS: 
čelisti široké a hranaté; šest malých řezáků stojí mezi široce posazenými špičáky v rovné řadě. Zuby jsou velké a silné, při zavřené tlamě nejsou vidět. Při pohledu zepředu je dolní čelist přímo a rovnoběžně s horní čelistí.

KRK:
přiměřené délky (spíše kratší, než delší), velmi silný, hluboký a mohutný. Dobře klenutá linie šíje, velké množství volných silných kožních záhybů na hrdle, oboustranně se tvoří od dolní čelisti až na hruď laloky.

HRUDNÍ KONČETINA:
plece široké, šikmo postavené a hluboké, velmi silné a svalnaté. Působí dojmem, jako by byly připevněny po stranách trupu. Hrudní koš prostorný, kulatý a od horního okraje plecí až po nejhlubší bod hrudní kosti velmi hluboký. Dobře zapuštěný mezi hrudní končetiny. Velký průměr hrudního koše, za hrudními končetinami kulatý průřez (ne plochá žebra, ale žebra dobře klenutá). Hrudní končetiny velmi silné a mohutné, dobře vyvinuté, široce postavené, silné, svalnaté a rovné. Vnější linie se jeví spíše klenutá, ale kosti jsou rovné a silné, nejsou zkřivené ani vyhnuté. V poměru k pánevním končetinám jsou krátké, ale ne natolik krátké, aby se zdál hřbet dlouhý nebo aby tím trpěla aktivita psa a pes působil chromým dojmem. Loketní kloub hluboko posazen, výrazně odstává od hrudníku. Přední nadprstí krátké, rovné a silné.

TRUP: 
hrudní koš široký, ze stran klenutý, dobře vyjádřený a hluboký. Hřbet krátký, silný, v plecích silný, v bedrech poměrně štíhlejší. Bezprostředně za plecemi hřbet lehce klesá (nejnižší bod hřbetní partie), odtud páteř stoupá k bedrům (nejvyšší bod beder je výš, než kohoutek), pak horní linie strměji klesá - obloukem - k ocasu (nazývá se "roach-back" - "kulatá záda"), což je pro toto plemeno charakteristický znak. Žebra jsou klenutá a sahají daleko dozadu; břicho je vtažené a nevisí.

PÁNEVNÍ KONČETINA: 
pánevní končetiny mají silné kosti a jsou svalnaté. V poměru k hrudním končetinám jsou delší, což zvedá bederní partii. Hlezna lehce úhlená, hluboko postavená. Končetiny dlouhé a svalnaté od zádi až po hlezna, zadní nadprstí krátké, rovné a silné. Kolenní klouby kulaté a lehce vytočené ven, následkem čehož stojí hlezna blíže a tlapy jsou postaveny lehce ven.

TLAPY: 
Tlapy hrudních končetin rovné a velmi lehce postavené ven, střední velikosti a přiměřeně kulaté. Tlapy pánevních končetin kulaté a kompaktní, prsty kompaktní a silné, dobře navzájem oddělené, dobře klenuté.

OCAS: 
hluboko nasazený, z kořene vychází poměrně rovně a pak se ohýbá dolů. Kulatý, krátce osrstěný, bez praporců a hrubého osrstění. Přiměřeně dlouhý - spíše kratší než dlouhý - silný v nasazení, rychle se zužující k jemné špičce. Nesen dolů (aniž by se konec ocasu točil nahoru) a nikdy ne nad linií hřbetu.

CHODY / POHYB:
převážně těžký a svázaný, s krátkými a rychlými kroky se zdá, že jde po špičkách prstů. Pánevní končetiny nezvedá vysoko od položky, což vypadá, jako by se klouzaly po zemi. Při běhu se plece střídavě poněkud vysouvají.

OSRSTĚNÍ: 
jemné struktury, krátké, husté a hladké (tvrdé jen díky krátkosti a hustotě, nikdy však nepůsobí jako kartáč).

BARVY:
jednobarevné nebo jednobarevné s černou maskou. Barvy (vždy by měly být zářivé a ve svém odstínu čisté): žíhaná, červená všech odstínů, jako: jelení červená, plavá, žlutá atd., bílá a skvrnitá (tzn. bílá v kombinaci s libovolnou z výše uvedených barev). Nepigmentovaný nos, černá a černá s hnědou jsou vysoce nežádoucí.

HMOTNOST:
asi 25 kg (55 liber), feny 22,7 kg (50 liber)

VADY:
všechny odchylky od výše uvedených bodů by se měly posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v souladu se stupněm odchylky.

POZNÁMKA: psi musí mít dvě viditelně normálně vyvinutá varlata zcela spuštěná v šourku.